Cíle kampaně

Bydlení je stále dražší a my to chceme změnit! Nájmy se v některých městech zvyšují o desítky procent, stejně tak rostou ceny nemovitostí. Ze svých mezd platíme za bydlení téměř nejvíce ze všech zemí EU. Stav se dále zhoršuje, protože ceny bydlení rostou dvakrát rychleji než mzdy. Je nepřípustné, aby lidé pracující 40 hodin týdně neměli na nájem a padali do exekučních pastí! Dobré bydlení je základní podmínkou pro dobrý život!

Proč nastala krize bydlení? Zaprvé bydlení se stalo tržní komoditou, na které vydělávají velké firmy a spekulanti. Zadruhé stát ani města vůbec neřeší dostupné bydlení – zákon o sociálním bydlení neexistuje a stát ani obce nestaví byty s dostupným nájemným. Po roce 1989 jsme prošli masovou privatizací bytového fondu, deregulací nájemného a výstavbu našich měst převzali soukromí developeři. Výsledkem jsou rozprodané obecní byty, vysoké nájmy a drahé developerské projekty. Je naivní stále doufat, že dostupné bydlení zajistí trh a soukromé společnosti – jejich hlavním cílem je totiž co největší zisk, kterého dosahují právě vysokými cenami bytů a nájmů. Řešením nejsou ani bankovní hypotéky, kdy jsou lidé zavázáni celý život splácet obrovské částky.

Jaké je řešení? Bydlení se musí začít chápat jako základní životní potřeba, ne jako tržní komodita k hromadění zisků. Přístup má být podobný jako ke zdravotní péči či vzdělávání. Na bydlení a svůj domov má mít právo každý člověk. Politika státu, krajů i obcí musí začít podporovat formy bydlení s co nejvíce neziskovým charakterem. Dále je potřeba regulovat trh tak, aby se stavělo dostupné a kvalitní bydlení a také se zamezilo spekulacím s nemovitostmi a předraženým nájmům. Podobu našich měst a domovů musí demokraticky určovat jejich obyvatelé, ne zájmy oligarchů!

Po státu a samosprávách požadujeme prosazení 10 kroků k dostupnému bydlení:

1) stavbu bytů se sníženým nájmem. Na podporu takového bydlení by mělo být státem věnováno minimálně 1% HDP. Bydlení musí být dostupné pro všechny.

2) zkrocení developerů – určit, co, jak a kde mohou developeři stavět, tak aby z toho prosperovali všichni obyvatelé. Developeři by měli mít např. za povinnost stavět 20% bytů se sníženým nájemným.

3) regulaci nájemného tak, aby z bydlení nebyl obrovský byznys. Nájmy nesmí růst rychleji než mzdy.

4) podporu stavebních družstev a komunitních projektů vzešlých od občanů. Na tyto projekty by měl stát poskytovat neziskové půjčky a města by měla poskytovat své prázdné domy a pozemky.

5) zabránění spekulacím s nemovitostmi a zdanění vlastníků mnoha nemovitostí. Je potřeba také motivovat vlastníky prázdných nemovitostí k veřejně prospěšnému využívání jejich nemovitostí.

6) schválení zákona o sociálním bydlení tak, aby se zastavil obchod s chudobou. Řešením nejsou ubytovny pro chudé, ale standardní byty v sociálně rozmanitém prostředí (Housing first).

7) regulaci cen energií tak, aby například voda měla neziskový charakter a byla v rukou samospráv. Z vodáren mizí do zahraničních koncernů každý rok stále vyšší zisky, loni to byly 2 miliardy.

8) zajištění, aby povolování nových staveb bylo transparentnější a rychlejší. Zároveň nesmí být ohrožena kvalita výstavby, urbanistické hodnoty, ekologická udržitelnost a zájmy veřejnosti.

9) regulaci a zdanění služby Airbnb tak, aby z ní nebyl byznys velkých firem, které přetváří celé čtvrti na turistické skanzeny plné neoficiálních hotelů. Airbnb nesmí zvyšovat nájmy a ceny nemovitostí.

10) zakázat realitním kancelářím účtovat nájemníkům provizi – za služby, které byly ve skutečnosti poskytnuty majiteli bytu.